Kyselina asparagová je třetí z neesenciálních aminokyselin.  Podobně jako u asparaginu, patří mezi její hlavní funkce vliv na činnost nervové soustavy (je jedním z neurotransmiterů) a podíl na činnosti metabolismu jater. Z kyseliny asparagové vznikají některé z dalších aminokyselin – asparagin, lysin, arginin, isoleucin, threonin, methionin, a mnoho nukleotidů.  Podporuje činnost imunitního systému a tvorbu imunoglobulinů, rovněž i odvod toxinů z organismu. Zcela zásadní roli hraje kyselina asparagová také v tvorbě energie – podílí se na přenosu molekul NADH (který je využit k tvorbě pohotovostní energie ATP)  na mitochondrie či jiná pro produkci energie důležitá místa. Podobně slouží k zásobování DNA a RNA minerály.

Potraviny bohaté na kyselinu asparagovou

• Drůbež
• hovězí
• zvěřina
• asparagus
• avokádo
• klíčky
• cukrová třtina
• řepa cukrovka
• melasa.

Lze ji nalézt jak v mléčných výrobcích (odstředěné mléko), tak i v doplňcích stravy – buď jako čistou kyselinu asparagovou, nebo např. magnesium (aspartát).

Nedostatek kyseliny asparagové může vzniknout u osob s nízkoproteinovou stravou, celkovou podvýživou, celkovým nedostatkem aminokyselin.  Projevuje se depresí, únavou.  Je jedním z přípravků užívaných (ve formě tablet) sportovci  při výkonech, které představují dlouhodobou zátěž. Zmírňuje únavu, podporuje vytrvalost. Možnost jejího užívání jako doplňku stravy byla evropskými vědci objevena v padesátých a šedesátých letech.Předpokládá se její účinnost v léčbě chronického únavového syndromu.

Nadužívání kyseliny asparagové  však může mít vedlejší účinky – ty se projevují podobně  jako přebytek jakéhokoli proteinu (AMK) , mohou vyústit v poškození ledvin a jater nebo dokonce v rozvoj dny- pakostnice.  I v tomto případě je tedy třeba konzultovat užívání kyseliny asparagové s odborníkem.